pátek 28. dubna 2017

Rafaelova škola a Pedagogická komora

Tři dny volna před námi a mě tak krásně těší, že mám obě knížky právě na stole takhle pěkně před sebou. A uvědomuju si, že v neděli slavíme Beltaine čili Čarodky. Kdo znáte Rafaelku důkladně, víte, že nedělní ohnivý svátek se objeví v dalším třetím dílu u krále lesa. Jo jo, jedná se o tu část knihy, kdy Marinu mate jejív vlastní srdce a nebýt make-upu od Médey, přišla by o život.

A co ta Pedagogická komora? Ne, to není taková ta malá místnůstka, kam odložíte, co se dá, v tomto případě třeba učitele.
Pedagogická komora je velmi důležitá věc. A proto jestli máte doma nějakého pana učitele či paní učitelku (i kdyby byli sebeunavenější ze současných škol), ukažte jim tento článek. A nebo možná někdo z vás je pedagogem či studuje univerzitu a jednou bude učit.

Původně jsem před druhým vydáním Rafaelky chtěla, abychom opustili název Rafaelova škola, abych se kniha jmenovala třeba Rafaelovo království. Proč? To se dozvíte dále...

Svět se mění divným směrem a české školství se řítí do hlubin po šílené spirále. Možná jste si toho nevšimli, ale mnoho politiků, zvrácených ideologů a teoretiků rozkopává naše školství až do úplných základů. Úmyslně.
Za to, že nejsme ještě na dně, musíme děkovat těm učitelům, kteří se nenechali semlít tlakem shora a používají ten správný "český selský rozum". Spojení "selský rozum" neberme posměšně. Je to přesně to, čím jsme my Češi žijící tisíce let (koluje nám v krvi krev lovců mamutů) tady v české kotlině pověstní. Myslíme, uvažujeme, nedáme se oblbnout, z nových nápadů si berem to dobré. Co funguje, nezatracujeme. Jenže ne všichni. Mnoho lidí se odcizilo a "selský rozum" ztratili. A proto dostává slovo škola někdy i divnou příchuť.

Tak proto jsem chtěla to slovo "škola" na obálce opustit, ale v nakladatelství mě přesvědčili. Měli pravdu. Škola je opravdu základ, proto zůstala Rafaelova škola.

A nyní k té Pedagogické komoře.

Mnozí z vás ví, že jsem ve školství vydržela už skoro čtvrt století. 👍 (Si za to musím dát sama  "thumbs up emoji") Víte, že učím angličtinu a matematiku, ale že jsem ještě studovala i geografii.

A určitě je vám jasné...

že jsem z těch, kdo by rád směr školství, které sjíždí dolů po spirále, otočil zase nahoru. Lékaři mají svou profesní komoru, která hájí jejich práci, mají ji i advokáti, lékárníci, architekti a dokonce i daňoví poradci a další profese.

Naše republika na vlastní děti a mládež kašle, jsme na evropském chvostu ve výdajích na školství. Miliardy se rozkrádají desítky let přímo ve vládách, tak proč nejdou k dětem vlastního českého a moravského a slezského národa? Proč přicházejí jen vyhlášky a zákony tak nesmyslné, že proti nimi byl Kocourkov vlastně Oxford? Protože bagr? Ne, protože to někdo tak chce.

A my jako národ Komenského tedy v současném na hlavu postaveném světě potřebujeme Pedagogickou komoru jako sůl. Hájila by školství, život dětí ve školách, práci ve školách, pedagogy, a to na všech stupních od školek po univerzity.

Ne podivní politici, teoretici a ideologové ale čeští, moravští a slezští pedagogové všech stupňů, tedy odborníci s praxí by v komoře rozhodovali o našem školství, které se týká našich dětí a mládeže a studentů a též samozřejmě učitelů. A mohli by nám pomáhat i ti politici a teoretici, kteří to myslí s českými školami všech stupňů dobře. Utopie? Ne tak docela.

Jste-li pedagogové současní či budoucí, můžete se podívat na následující odkazy:

Web Pedagogické komory - přípravný
Pedagogická komora na Facebooku


Podotýkám, že nejsem v žádném přípravném výboru, na to nemám čas a možnosti. Jen jsem si řekla, že třeba by se někdo měl o komoře dozvědět a tenhle blog tomu může maličko napomoci. Nakonec je také o škole, i když Rafaelově. 😉

Žádné komentáře:

Okomentovat